Proč mi to dělají?
...vždyť jsem je měl docela rád!
Bartoška, Šteindler, Svěrák, Uhlíř, Rottrová, Dejdar, Hrušínský... mohl bych pokračovat téměř donekonečna. Všichni výše uvedení podpořili ve volbě prezidenta Jiřího Drahoše. To je v pořádku, ať každý zvolí svého favorita. Proč ale musí apelovat na ostatní voliče, ať rozhodnuté, nebo ne a doslova jim vnucovat svůj názor a argumentovat přitom svojí výjimečností, inteligencí, snad vhledem do problematiky volebního klání. Kde berou tu drzost? V jakési divadelní hře jsem hrál náměstka ministra, tak jsem odborník na politiku? Jsou to samozřejmě média, ať už tisk, nebo televize, která tyto jednoduché hlupáky přesvědčuje o tom, že jsou to právě oni, kdo mohou a musí oslovovat masy a pomyslně jim otáčet hlavy správným směrem, potažmo vést ruku při jakémkoliv rozhodování. Milióny lidí je denně vidí v televizi jako doktory, inženýry, doplňte co chcete, a po určité době je tak i vnímají. Jedinou jejich schopností je ale osvojení si textu a následná prezentace svěřené role. Nic víc. Je to prostě hra. Hrají to na nás. A to i v předvolebních mítincích.
Všichni máme rádi šašky, pokud si ale hledí své práce. Nezajímá mne doktor Bartoška, ing Šteindler, nebo docent Svěrák.
Líbily se mi mnohé filmy s uvedenými herci, teď už se ale na ně dívat nebudu. S každým dalším profláknutým jménem ale přibývají další a další. Pořád bych si musel říkat, že na mě něco hrají. Za chvíli se asi nebudu mít na co dívat. Snad na filmy pro pamětníky. A to mi hodně pomáhá, že v naší domácnosti byste televizor marně hledali.
Vrátím se tedy ke knížkám.
Doporučuji všem.
Proč mi to dělají?
(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)Žádné komentáře