Necenzurujeme.cz

Sluníčka pro bezdomovce prosazují až přílišný luxus ve formě rapid rehousing, tedy rychlého přidělení sociálního bytu…, což je vzhledem k nedostatku těchto bytů vysoce nefér vůči poctivě pracujícím chudým lidem, místo aby prosazovala onu zlatou střední cestu, tedy ku příkladu státní/městské bezplatné (či velmi levné) celodenní ubytovny pro lidi bez domova, což by jistě bylo pro veřejnost stravitelnější než nespravedlivé experimenty se sociálním bydlením a la Marksová + Žít Brno…, které jen vyvolávají protitlak ve stylu opačného extrému typu � všichni bezdomovci si to zavinili sami, tak co chtějí… Akce vyvolává reakci, jeden extrém vyvolává extrém opačný, kdo žádá moc, nemá nakonec nic. Na jedné straně se vymýšlejí speciálně upravené lavičky, na kterých se nedá ležet, tedy ani v případě, když se vám zrovna udělá špatně a domů to máte daleko, dávají se pokuty normálnímu člověku, který si sedne na lavičku v parku s plechovkou piva, zatímco vedle na „zahrádce“ blízké restaurace vykřikuje parta opilců…, na straně druhé jiní volají po rozmazlování všech bezdomovců bez rozdílu, byť si svou situaci zavinili vlastní vinou, tedy všem dát co nejrychleji sociální byty, být na ně hodní a spoléhat, že se sami napraví a projeví společnosti příslušný vděk. Obojí považuji za naprosto špatný přístup.

Proto do politiky nepatří idealisté a političtí sektáři, ale praktici, kteří vědí, co je reálné, jsou schopní a zdatní ve strategii „umění možného“ a nesnaží se protlačovat ideologické „dobro“ ve stylu „převýchovy společnosti“, ale naopak hájí dobro „v rámci možností a zdravého rozumu“

Hudební epilog

Petr Spálený - Všichni už jsou za vodou