Necenzurujeme.cz

To si velmi moudře uvědomuje polská a maďarská vláda, kde je situace podobná. Není nutné tu řešit následky radikálního islámu, no-go-zóny… jako v Německu, Švédsku či Británii. Jde o to napřít síly, aby u nás tyto problémy nevznikly.

A Poláci a Maďaři si také uvědomují, že je hloupost snažit se hasit zatím relativně malý ohýnek metodami pro hašení nezvladatelných požárů, zatímco z druhé strany někdo „angažovaně“ přikládá polínka a zalévá je benzínem, skandujíce při tom – ohňofoby nechceme, šiřitelé nenávisti proti požáru, táhněte do Ruska.

Polsko moudře řeší vypuzení politického aktivizmu ze soudů, zjm. ze soudu ústavního, řeší odstranění bruselopropagandy z veřejnoprávních médií, přiškrcení politických ziskovek financovaných ze zahraničí…, a podobné kroky dělá též Maďarsko. Moudře jde po příčinách (vítací a protitradiční aktivizmus…), jež připravují půdu pro budoucí dobrovolné „otevření bran“ pro imigranty neochotné se asimilovat.

Kdežto u nás se propírají „bombastické“ nápady typu zákazu islámu, zatímco návrhy, jak bojovat s příčinami odnárodňování Evropy a nákazy vítacím fanatizmem, jak jej vidíme v Německu…, jsou až kdesi na zadních kolejích.

Jedno velmi moudré arabské přísloví, na něž jsem nedávno narazil, praví – lepší mít dům obklíčený tisíci nepřáteli, než mít jednoho nepřítele v domě. Ovšem v Čr a dalších zemích V4 je problém opačný – zatím převažují „nepřátelé ve vlastním domě“ nad těmi z vnějšku.

Vnější nepřátelé (EU, Německo a středomořské země nejvíc postižené migrací – Itálie, Řecko…) nás mohou ekonomicky vydírat, mohou způsobit určitý ekonomický pokles, když se nepodvolíme…, ale to je asi tak všechno…, nevěřím, že by došlo na použití vojenské síly ve stylu srpna 1968, přece jen žijeme v jiné době. A tu hrstku lidí, která v Čr žádá o azyl, zvládneme prověřit bez větších problémů, dokud tu pro migranty nebudou tak skvělé ekonomické podmínky jako v Německu a podobně…, dokud se neskloníme před nátlakem Bruselu na vnucené přerozdělování migrantů a zavedení jednotných celounijních dávek pro migranty, nebezpečí nebude tak velké.

Takže…, v první řadě by bylo záhodno konsolidovat vlastní zemi, bojovat proti vítací propagandě v médiích, zavést opatření proti politickým ziskovkám financovaným ze zahraničí po způsobu amerického zákona FARA nebo podle polského či maďarského vzoru, omezovat zákonem pronikání politiky do škol (multikulturní výchova, jež z našich dětí má za cíl vychovat vítače nepřizpůsobivých migrantů…) a do zájmových organizací pro děti a mládež (např. průnik levicového extremizmu do Skauta…), a také bychom se měli vypořádat s oním ideologickým aktivizmem na našich soudech…, myslím, že konkrétně Ústavní soud již toho aktivizmu předvedl až až, takže je nejvyšší čas s tím něco dělat a pokusit se toto téma vnést i do předvolebních prezidentských debat, neboť právě prezident jmenuje ústavní soudce, jež pak schvaluje senát. A nelze též opomenout obranu tradičních hodnot, jež nás ukotvují a jsou tmelicím prvkem společnosti – tradiční rodina, vlastenectví, úcta ke stáří, vlastní historii a k odkazu našich předků).

Pokud se nám tohle podaří, jakmile bude náš stát takto konsolidovaný, pak budeme mnohem lépe připraveni čelit různým tlakům zvenčí, budeme schopni mnohem rychleji, bez váhavosti a přešlapování, spustit příslušná ochranná opatření, až to bude třeba a budeme mnohem houževnatější a nesmlouvavější v boji proti bruselskému vnucování nepřizpůsobivých migrantů naší republice a ostatním zemím, které to odmítají, stejně jako my.

Takže…, velmi apeluji na to, nepodléhat zbytečně až příliš emocím, z čehož pak vycházejí často přehnané, ale ne příliš užitečné nápady…, naopak je potřeba se na věc dívat z hlediska chladného rozumu: máme určitý daný cíl (obrana naší kultury před islamizací a neomarxistickými experimenty na společnosti…), tak v klidu a bez emocí, na základě chladné logiky a zhodnocování pro a proti vymysleme nejefektivnější strategii, jak daného cíle nejlépe dosáhnout, nebo se mu aspoň co nejvíce přiblížit.