Zlaté „devadesátky“, kdy se jen kradlo, ale svobody přibývalo
V současnosti se krade také, ale svobody nám ubývá. Proto mi u Babiše nevadí „drobné lapálie“ typu Čapí hnízdo, vadí mi jeho podíl na posilování státní kontroly nad lidmi a na oklešťování osobních svobod. null
Ve zkratce:
Největší vinu na tom, že neprošel pozměňovák Marka Bendy, který umožňoval kuřárny bez obsluhy, má část poslanců ANO, kteří v „prvním kole“ právě kvůli tomuto ten zákon smetli jako celek, ačkoli třeba ČSSD (byť původní návrh byl z dílny jejího ministra zdravotnictví) tento pozměňovák tehdy neblokovala, naopak, dost jejích poslanců jej podpořilo.
EET a kontrolní hlášení – na jedné straně rozumím snaze přitvrdit v boji proti daňovým podvodům, ale nemělo by se tak dít formou kolektivní viny, která přidělá problémy a náklady všem, tedy i té „slušné většině“.
Pelikánova snaha zavádět nové slovní trestné činy – hanobení třídy a životního stylu, dalších „privilegovaných“ menšin a podobně. Já jsem proti kriminalizaci těchto záležitostí, ale když už se má trestat „hanobení“, tak buď ať se trestá hanobení kohokoli (jednotlivce či skupiny osob), bez ohledu na to, jestli hanobíte prezidenta, homosexuály, Rusy, Američany, sousedy, romy, bělochy, cyklisty nebo třeba fotbalové fanoušky…, nebo ať takový trestný čin vůbec neexistuje. A dovedete si jistě představit, kam by takovýto zásah do svobody projevu asi vedl.
Možnost ministerstva financí blokovat nepovolené hazardní weby – na první pohled OK, ale velká možnost zneužití k cenzuře internetu a blokace politicky nepohodlných internetových stránek.
A dodejme ještě Babišovu snahu pozvat do Prahy z Maďarska poprávu vyháněnou Sorosovu Středoevropskou univerzitu, která své studenty vychovává v duchu multikulti, politické korektnosti a podobných ideologií jdoucích proti osobním svobodám.
Jenže…, Babiš v tom není zdaleka sám, dokonce ani současná vláda v tom zdaleka není sama, všichni mají nějaké to máslo na hlavě, viz podpora „svobodomyslné ODS“ znovuschválení tzv. „šmírovacího“ zákona, neb to vyžadovali „soudruzi z Brusele“ (týkalo se archivování SMS a komu voláte či kdo vám volal na mobil)…, tehdy to svorně proválcovala koalice s opozicí – Brusel nade vše. Nebo tzv. „náhubkový“ zákon…, to také byla záležitost „tradiční pravice“. A což teprve různé ty snahy potírat alternativní média jako „lživá“, „prokremelská“ a „dezinformační“, vytváření různých „seznamů nepřátel…“ a podobné praktiky připomínající 50tá léta? Nebo snaha kriminalizovat kritiku islámu?
Proto považuji současný postup tzv. „demokratických“ stran proti Babišovi za těžce pokrytecký – omílá se jeho trestní stíhání, jako by politici tradičních partají často nekradli ještě mnohem víc než samotný Babiš! Kdyby jim šlo skutečně o svobodu a demokracii, tak do toho s Babišem půjdou, jednak proto, že, ať se to komu líbí nebo nelíbí, je vítězem demokratických, rovných a tajných voleb, druhak proto, aby krotily další snahy posilovat šmírovací, buzerační a další podobné nápady jdoucí proti našim svobodám.
Jenže to dá jednak mnohem víc práce než „stavět se na zadní“, blokovat a obstruovat, a také je to politicky do značné míry riskantní, protože žádná strana neví, zda by jí případná spolupráce s Babišem neubrala významnou část voličských preferencí.
A tak si nás, občany, a naši zemi berou různé politické skupiny za svá rukojmí…, radši ať máme rozpočtové provizorium, ať propásneme současná jednání o novém eurounijním přerozdělování migrantů (tzv. migrační kompakt), nebezpečnějším než původní kvóty…, stranické zájmy jsou přece nade vše!
null
Zlaté „devadesátky“, kdy se jen kradlo, ale svobody přibývalo
(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)Žádné komentáře