Necenzurujeme.cz

Proč? Kvóty nezohledňují schopnosti, a navíc, v komunální politice je často problém se sháněním dostatečného počtu žen, které by byly ochotny do toho jít.

Jelikož nesouhlasím s postmoderními teoriemi o „stejnosti“ mužů a žen (rovnost ano, stejnost ne…), přikláním se z části k názorům např. Markéty Šichtařové a dalších žen a mužů nesouhlasících s kvótami. Konkrétně jsem s nimi zajedno v názoru, že problém není ani tak v předsudcích, ať u mužů či samotných žen, že politika je „pánská záležitost“, avšak za hlavní problém považuji vysokou míru agresivnosti politiky, která logicky (v průměru) zvýhodňuje muže, což je zase ovlivněno testosteronem. Důsledkem toho je, že je méně žen, které mají chuť a „náturu“ se ve vyšší politice angažovat.

Kvóty ale tohle neřeší. Mohou sice „číselně“ zvýšit počet žen v politice, ale dokud budou politice vládnout „ostré lokty“, tak stejně budou úspěšné spíše „mužatky“, ale už tolik ne skutečné „ženské“. Proto pokládám za mnohem rozumnější a prospěšnější, a tady už se se skalními odpůrci kvót poněkud rozcházím, nikoli nechat věcem volný průběh, ale snažit se aktivně pracovat na zlepšování politické kultury, tzn. Bojovat proti oněm „ostrým loktům“, drsné soupeřivosti uvnitř jednotlivých partají, bezohlednému boji o koryta, atd., atd., a naopak by se měly podporovat vlastnosti jako schopnost naslouchat druhým, vcítit se do problémů druhých, umění ustoupit a další podobné osobnostní kvality.

To by totiž vytvořilo podmínky, jež by reálně umožnily fungování v politice ne jen většímu počtu žen, ale obecně lidí, kteří sice nejsou „drsňáci“, ale mají jiné užitečné schopnosti, jimiž by mohli politiku obohatit a prospět občanům, resp. voličům. Jako zdravotně hendikepovaný si troufám tvrdit, že i této skupině lidí by taková změna pomohla se ve větší míře uplatnit v politice.

Jenže…, proč vítězí kvóty, tj. léčba příznaků, a naopak prohrává boj proti agresivnímu charakteru politiky, tedy léčba příčiny? Mohu se mýlit, ale podle mého to silně souvisí s agresivním a „drsňáckým“ stylem vystupování mnoha těch, kteří navenek podporují ony kvóty, pozitivní diskriminaci, genderové nesmysly a podobně. Takže kdyby se začalo jít po skutečných příčinách problému, těmto lidem, také s notně „ostrými lokty“, by to mohlo nezanedbatelnou měrou zkomplikovat politický život.

Ovšem já pevně věřím, že občanům by naopak právě tato „léčba“ prospěla. Politici by se méně hádali, byli by k sobě ohleduplnější, ochotnější uznat i oprávněné argumenty protivníka…, zkrátka, více by se makalo, méně žvanilo a exhibovalo. A bylo by nám všem líp i bez „velkého Andyho“.

Tak se vykašlete, hlasatelé dobra, na ty vaše kvóty, a raději aktivně prosazujte do politiky lidi slušné, empatické, vstřícné, mající pochopení, schopné naslouchat občanům a ne jim pouze vnucovat „svou pravdu“…, a uvidíte, že výsledky se dostaví samy!

A pak možná zvítězí i ta tisíckrát omletá „pravda a láska“, když se nebude prosazovat „ostrými lokty“, urážkami, „hony na čarodejnice“, kádrováním a vyvoláváním nenávisti k lidem s opačným názorem, ale právě opačnými metodami!

P.S. Uznávám případnou námytku, že značné části voličů imponují „drsňáci s koulema“…, ale tohle se spíš týká volebních lídrů, ovšem to neznamená, že by v politice obecně měli takovíto lidé převažovat, naopak, bylo by velmi záhodno, kdyby většina politiků byla umírněná a „drsňáky“ pokud možno krotila.

Související články

Jedeme na doraz, pálíme všechny rezervy. Ale ekonomické zákonitosti se obelhat nedají, varuje Markéta Šichtařová. A má něco pro milovníky eura, co si kdysi

klepali na čelo

Rozdíl mezi škodlivou pozitivní diskriminací a férovým vyrovnáváním šancí

null