Necenzurujeme.cz

Stačí zmínit „opatření“ nejabsurdnější – uzavření vánočních trhů v mém rodném Uherském Brodě, kde jsem, na rozdíl od Brna, kde žiji v současnosti, nenarazil na jediného muslima, ať už jako obyvatele či jako turistu. Proč by si měl nějaký případný terorista, rozhodnuvší se „udeřit“ v Česku, u všech všudy, vybrat zrovna Uherský Brod, když mnohem „chutnějším soustem“ pro takové lidi jsou velká města, příp. nějaká pro nás „citlivá místa“, která jsou nějak spjatá se státností, kulturou či dominujícím náboženstvím v dané zemi? Chápu, že tamější politici mohou být po někdejším útoku vyšinutého střelce „nervóznější“, ale to nic nemění na absurditě takového nařízení.

Naproti tomu máme v České republice prokazatelně dost lidí, kteří např. schvalují kamenování za cizoložství, sekání rukou za krádež… a podobné prvky práva šaría. Já osobně toto již považuji za náboženský fundamentalizmus, na rozdíl třeba od nošení šátků (hidžábů), a těchto fundamentalistů je dost i mezi imámy (duchovními/kazateli) v českých mešitách. Jedná se zjm. o duchovní, kteří čerpali své náboženské vědomosti studiem zjm. v silně fanatické wahhábistické Saudské Arábii, konkrétně třeba na medínské univerzitě. Rovněž není žádným tajemstvím, že Saudská arábie a další bohaté země s režimy podporujícími radikální islámské směry, štědře financují podobně zaměřené, tj. islamistické komunity, mešity a kulturní či vzdělávací centra.

Proč se místo „hraní na vojáčky“ neinstruují tajné služby, aby si na podobné kazatele, školené radikálními wahhábity, „posvítili“ a sledovali, zda nám náhodou třeba neradikalizují do té doby umírněné a snášenlivé muslimské spoluobčany, nebo co hůř, jejich děti? Pravda, zatím je naše muslimská komunita malá, ale co na tom? Nebylo by alespoň potřeba tolik kvalitních a dobře proškolených agentů, nejlépe znalých Arabštiny, Turečtiny či jiných jazyků, užívaných rozličnými většinově muslimskými národy. A je také známo, že dobré je začít „skromně“…, takže pokud v tomto budeme skutečně úspěšní „v malém českém měřítku“, můžeme být časem v tomto ohledu inspirací pro jiné země, které ovšem budou muset pracovat řádově v nesrovnatelně větších počtech.

Jenže co vidíme v současnosti? Řeší se důtky pro soudce, který píše satirické články o migraci, ale schvalovat kamenování si tu může veřejně kdokoli a „úřady“ se nad tím vůbec nepozastavují. Satira je prohřeškem, ale veřejné schvalování tak nelidských činů, jakým kamenování beze sporu je, to je samozřejmě plně „v mantinelech“ práva na svobodu slova. No tak lidi, kde to safra jsme?

P.S. Pro zajímavost připojuji odkaz na velmi poučné video, které silně doporučuji těm, kteří jsou zvědaví, jak tuzemští konzervativní muslimové řeší rodinné právo uvnitř své komunity. Je to velmi dlouhé, ale silně doporučuji vyslechnout do konce (nebo aspoň do poloviny…), protože vždycky je užitečné znát pohled „z druhé strany“. Dodávám, že jde o rodinné právo, nikoli trestní, takže o kamenování a spol. se tam nemluví, jde zjm. o muslimské svatby a rozvody.

https://www.youtube.com/watch?v=D62K09r4kmQ&t=63s