Necenzurujeme.cz

Rád jezdím na svoji chalupu, která se nachází v jedné vesnici v CHKO Křivoklátsko. Bývá tam klid, plno hub a (donedávna) relativně nezničená krajina. V poslední době jsem tam ale byl svědkem jednoho rozporu, nad kterým mi zůstává rozum stát.

Začalo to loni, kdy jsem si chtěl před chalupou oplotit předzahrádku. Kvůli pár metrům obyčejného nízkého plotu jsem musel oběhnout hned několik úřadů – silničáře, památkáře, místního starostu a právě Správu CHKO Křivoklátsko. Ta sice (na rozdíl od památkářů) nedělala průtahy, ale už skutečnost, že kvůli kousku plotu uprostřed vesnice od nich potřebuju stanovisko, je postavená na hlavu. A to zejména ve srovnání s další událostí, která se tam stala letos.

Když jsem se letos prvně dostal do lesa nad vesnicí, čekal mě tam šok. Lesníci v touze po mamonu zlikvidovali obrovské plochy těch nejhodnotnějších smíšených lesů v okolí. Aby obešli zákon (který povoluje holiny jen do 1 ha), tak těch hektarových holosečí vždy udělali několik vedle sebe a mezi nimi nechali relativně úzké proužky stojícího lesa. Zároveň výrazně zahloubili lesní cesty – kterými teď vytéká na povrch a odtéká pryč veškerá voda, aniž by se stačila vsáknout hlouběji a napojit kořeny stromů či podzemní vodu.

Výsledky jsou vidět již teď. V celém okolí začaly vysychat prameny, je v nich méně vody než v těch nejsušších letech. A za pár let to bude ještě horší. Zbylé stromy v úsecích mezi holinami začnou z nedostatku vody odumírat, a protože jsou z obou vykácených stran vystaveny silným větrům, je jen otázkou času, kdy začnou padat a celý zbylý proužek lesa bude muset být vykácen v rámci nahodilé těžby.

A já se ptám – když se ochrana přírody (dále OP) zabývala takovou drobností, jako je můj plot, proč nemůže zarazit tak rozsáhlou likvidaci lesů?

Problém totiž nespočívá zdaleka jen v tom, že si velké lesnické (stejně jako jakékoliv jiné) společnosti dokážou vydupat lepší postavení než občané. Spočívá hlavně v tom, že státní OP se v posledních letech zvrhla do dvou paskvilů, které se skutečnou OP nemají pranic společného. Prvním z nich je strašení „globálním oteplováním“ a následná podpora praktik, které přírodu naopak poškozují (viz podzemní voda zamořená pesticidy kvůli pěstování řepky na biopaliva). Druhým paskvilem je byrokratizace a snaha úřadů pod záminkou OP zasahovat lidem do života ve všech možných situacích.

Proto se taky do národních parků a CHKO nehrne tolik lidí. Mají oprávněný strach, že se jim ochranáři budou vměšovat do každé drobné stavby, kterou si u chalupy budou chtít postavit. A byrokratizace je také důvodem, proč je skutečná OP tak zanedbávána. Protože pokud se úřad musí denně prokousávat tisíci lejster, tak je jasné, že o to méně energie může věnovat na řešení důležitých věcí.

Abych předešel špatné interpretaci – nemyslím si, že tento problém spočívá v řadových pracovnících úřadů OP. Pár lidí odtud znám a vím, že je to papírování kvůli drobným stavbám obtěžuje snad ještě víc než stavebníky samotné. Vím, že řada z nich by raději řešila skutečnou OP, ale bohužel musejí dodržovat zákony a směrnice shora.

Proto je nutné změnit celý systém. Zrušit povinnost orgánů OP vyjadřovat se ke každé maličkosti a naopak posílit jejich vliv tam, kde skutečně dochází k drancování české přírody a krajiny (zejména velkopodniky a zahraničními společnostmi). Tím se podaří OP vrátit její prestiž, kterou jí (vedle nesmyslů typu biopaliv a uhlíkových stop) bere právě přílišná byrokracie a zasahování lidem do života.

Autor je absolventem oboru Péče o životní prostředí a zároveň kandidátem za ROZUMNÉ v Plzeňském kraji.